Krásy

Jurský útes

Velikonoční slavnosti.
Samota samotná nemůže zabránit si užívat.. to osamění nám brání. A s tím se něco dá dělat!
Sám člověk není, když nechce. Může mít Interakce.
Stoupla jsem si do fotokoutku a babča se zastavila a na čele titulky- co tam leze do dekorace.
Jiná paní mi nabídla, že mě vyfotí. Ja chtěla dělat selfie opičky a pobavila mladého muže a usmáli jsme se spolu na sebe.
Pak mě vtáhl stánek s cetkami. Mam jich plno. Ale když jsem uviděla stánkaře, bylo mi jasné, že jsem tam kvůli němu. Zkoušela jsem si prstýnek. Zlatá křídla kolem prstu. Byl těsný. A muž mi něco povídal. Sundala jsem sluchátka. A on měl potřebu mi vysvětlit, že prstýnek rvu na prst ale jde ho rozevřít.
“Já jsem vyndala kvůli vám sluchátka z uší abyste mi řekl, že mám tlustý prst?”
Moje drzost společně s rozverným úsměvem je vždycky odzbrojující. Nechápal. A je se smála a držela komičnost a drzost situace.
Viděla jsem jeho pohled. Přemýšlel. Přemýšlel, že zdánlivě odlišné věci mohou být někdy spolu dohromady. Když pohled do očí začal být hluboký, utekla jsem. To už bych dál neuměla nést.
Zatím.

Hlaváčci a koniklece.