Ateliér Jedinečná

Poznám je na první dobrou.....
✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨

Ty ,silné, ženy:

- které nesou tíhu za všechny kolem...protože mají pocit, že když to pustí, tak se to sesype
- které ,,tohle už je za mnou a mám to dávno vyřešené,, mají jako svou mantru ráno, v poledne i večer před spaním
- které mají pocit, že ,,chodím na masáže, kosmetiku, miluji svoje kytky a jsem úplně v pohodě,, je nejvyšší forma sebelásky

A pak na ně položím ruce, vlastně nic víc....jenom ten dotyk, který říká:

,,NA CHVÍLI TI TO PODRŽÍM,,
,,JSI V BEZPEČÍ, MŮŽEŠ SI DOVOLIT UVOLNIT,,
,,TOHLE JE PROSTOR PRO TEBE A COKOLI CO V TUTO CHVÍLI POTŘEBUJEŠ PROŽÍT,,

,,chce se mi brečet,,
,,nemohu se nadechnout,,

Napětí vepsané v obličeji je tak silné právě proto, že všechny ty slzy a bolest se ze všech sil snaží udržet pohromadě.

Tehdy se to zlomí - a nebo taky ne - jsou ženy, které se zaleknou těchto svých emocí.
Jsou ženy, které si je sice uvědomí, chtějí s nimi pracovat, ale JÁ TO NĚJAK ZVLÁDNU SAMA je cesta zpět. Cesta, kde mnohé upadnou do pocitu selhání :
- však už jsem to přeci všechno zpracovala, tak proč zase je to tu?!
Cesta, kdy budou mít pocit, že je s nimi něco špatně.
Cesta, kdy si řeknou : zase jsem na to sama

A pak jsou ty, které řeknou ,,jdu do toho, chci už konečně žít a ne přežívat,, 🙏

--------------------------------------------------
V tu chvíli se otevře prostor pro hluboké léčení - skrze uvědomění, skrze prožití v těle, skrze sdílení

Tvá síla, milá JEDINEČNÁ nespočívá v tom, kolik toho uneseš nebo kolik jsi toho v životě už zvládla. Tvá síla spočívá v tom, že i přes to všechno víš, kdo jsi TY❤

S láskou, Žanet

Tělo je k tomu, aby nás provázelo dnem.....nedělejme z něho šéfa.
✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨✨

Celý můj život mě pronásledují tiché výčitky, že v ničem tak úplně nevynikám a u ničeho dlouho nevydržím....hra na klavír skončila po první hodině, protože byla moc drahá, judo skončilo, protože kimono bylo moc drahé, gymnastika skončila, když se odstěhovala její lektorka.

Jezdit jako dítě z vesnice do města nebylo tak úplně snadné jako dnes ....tak jsem vyrůstala tak, jako mnoho jiných mojí generace....kolo pro mě byl dopravní prostředek, jak v létě jezdit s partou k rybníku, brusle v zimě nezbytnost a později diskotéky jako radost z tance, hudby a pohybu.

,,Můžeš začít kdykoliv,, - oblíbená věta. Jasně....jenže mně chyběl vždy takový ten zážeh, ten vnitřní oheň, který by spálil vše kolem a neochvějně mě vedl jedním směrem.

Navíc....já nejsem sportovec, ani tělem a ani duší.....a přesto vlastně celý život ,něco, dělám.

Jóga, pilates, volejbal, břišní tance, latinsko-americké tance, běžky, někdy i sjezdovky, vlastně i na tom kole něco ujedu :-)

------------------------------
Fotka v příspěvku je ze včerejška....já se na ní koukám a cítím obrovskou hrdost😇

Ještě odpoledne jsem ležela pod dekou a nedovedla si představit, že za hodinu vstanu a budu dělat velrybu, ptáka či letušku :-)

Tělo mě permanentně pobolívá už druhý týden, protože středy patří portdebra a čtvrtky acroyóze.....a kudla jako fakt je to nááááročný 🫠😂

Odcházíme z lekce, oba s manželem s připitomělými blaženými výrazy, únava je ta tam a já si uvědomuji tu neskutečnou vděčnost ...

- že si mé tělo stále pamatuje. To, co jsem do něj, byť po troškách za ty roky vložila tam stále je
- že to sice bolí, protože to jsou úplně nové návyky a pohyby, ale že si to pomalu zase sedá a tělo si zvyká
- že máme společnou aktivitu, která nás baví oba dva, u které se nasmějeme a poznáváme náš vztah zase z jiné perspektivy
- že mé tělo možná není dokonalé na vzhled, ale je dokonalé právě kvůli tomu všemu, co vše jsme společně zvládli, na úrovni fyzické i psychické

A pak koukám na tu fotku, připadám si na ní ladně a sexy a jsem zkrátka a jednoduše vděčná a plná endorfinů.

TĚLO, KTERÉ TEĎ MÁME JE POUZE TO JEDINÉ, KTERÉ S NÁMI BUDE AŽ DO KONCE TÉTO POZEMSKÉ POUTI.

Necvičím proto, aby mé tělo ,nějak, vypadalo.
Nejím podle příruček, co by se mělo a nemělo.

Vnímám - naslouchám - prožívám - já ke svému životu potřebuji RADOST, ne umělou dokonalost.

Dříve se žilo větou z nadpisu....tělo jsme vnímali jako něco, co pro nás musí pracovat za každou cenu, nesmí si dovolit padnout a když už, tak ho rychle opravíme, aby fungovalo dál.
Bolest? Neexistuje. City? K čemu?

Týrali jsme ho, odmítali, přetěžovali, ignorovali....

Dnes se k němu zase vracíme, někteří.

Dnes už víme, že tělo a duše jsou spojené nádoby.

Dnes hledáme rovnováhu.....

Tělo JE naším šéfem a tak jako s každým šéfem je i tady potřeba najít balanc, kompromis a vzájemný respekt, abychom mohli fungovat v souladu.

A taky je občas potřeba toho šéfa neuposlechnout, vstát navzdory únavě z gauče a jít si zalítat, protože až slétnete zpátky dolů, tak možná zjistíte, že to byla jenom maličká zkouška jestli s vámi ještě pořád náhodu nebydlí ta tichá výčitka, že ,,stejně v ničem nevynikáš,,😉

Co je pro vás pohyb? Radost? Nutnost? :-)

S láskou,
Žanet

🍂 PODZIM v Jedinečné 🍂

ač se sama nerada loučím s létem, na dveře nám podzim klepe a s ním přichází kouzelný čas usebrání se.

Podzim nejsou jenom plískanice, šeď a déšť, ale také časoprostor pro zastavení se, zvědomění si přítomného okamžiku, rekapitulace (ne)potřebností a především bytí v sobě a svém těle.

Já už v Jedinečné pomalu přikládám polínka do krbu - ano, ani v novém vás o sílu a kouzlo ohně nepřipravím🥰

Co jste letos zvládly?
Co byste si chtěly ponechat a co naopak již odložit a nevláčet dál s sebou?
Kam směřují vaše další kroky?
Jak vypadá místo ve vašem životě, kde se zrovna nacházíte....jste tam takto spokojení? Nebo pokukujete po změně, pohybu vpřed?

Může to být ale také jenom potřeba se na chvíli zavrtat na teplé lehátko, nechat se opečovat, cítit jak se ve vašem těle rozprostírá klid a probouzí energie.

Jsem tady pro vás....pro to, co vás aktuálně volá 🌹

Žanet