LaLoba - Sebepoznáním ke svobodě

Takto mě vidí kolegyně Zuzana Kaňková z KOUČ NA DRÁTĚ!

A řekla bych, že mě celkem vystihla. Ano, když mluvím o koučinku, myslím, že tak trochu svítím. 😃

Protože koučink je prostě boží! 😊

Poprvé jsem se s ním setkala v sociálních službách - výcvik Motivační rozhovory mi před lety otevřel úplně nové perspektivy práce s dětmi a dospívajícími, kteří lidově řečeno "hodně zlobili" a ohrožovali tak sebe samotné, nebo i své okolí.

Bylo to wow!

Přitom já v té době měla o koučinku spoustu předsudků! Že je povrchní, že je užitečný jen v bussines sféře, že je to předražená blbost 😃

Dnes se svým tehdejším názorům musím smát.

Úrovně, do jakých se klienty a klientkami během koučinku dostáváme, jsou někdy až posvátné. Vím, posvátno je slovo těžko uchopitelné, ale pro mě naprosto vystihuje moment, kdy sedíte s druhým člověkem, který se vám otevřel v radosti i bolesti, strachu i naději, nasloucháte, držíte prostor a svítíte mu na cestu. Na cestu, kterou musí projít po svých, ale nemusí na to být sám. ❤️‍🩹

Změny, ke kterým se společně dopracujeme, bývají často hluboké a relativně rychlé. A i když občas bolí, s podporou se to dá ustát lépe.

Volá Vás změna? Chcete si vyzkoušet koučink ZDARMA? Napište si o ochutnávkové sezení, tel.: 608 693 266

Těším se 🌱
Vaše Míša LaLoba 🐺

TAKHLE VIDÍM MÍŠU BURDOVOU
-------------------------------------

Co ČLOVĚK, to jedinečný UNIKÁT. Dnes bych ráda jeden takový unikát z KOUČ NA DRÁTĚ představila. Michaela Burdová nosí PŘÍZVISKO LALOBA (ve španělštině „vlčí žena“), což je archetyp svobody, divokosti a odvahy být sama sebou.

🐺 Není divu, že k ní často přichází ŽENY V PŘECHODOVÝCH OBDOBÍCH ŽIVOTA (od dospívání přes mateřství až po menopauzu), které hledají svoji IDENTITU a to, kým vlastně jsou. ŽENSKÉ TÉMA je pro ni obecně VELMI SILNÉ.

🐺 Pracuje ráda se svobodomyslnými, kreativními a otevřenými lidmi, kteří se nebojí podívat se na svá témata PRAVDIVĚ a do VĚTŠÍ HLOUBKY.

🐺 Má téměř 10letou praxi v SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH, a kromě KOUČOVACÍHO výcviku má i KONSTELAČNÍ výcvik. Koučuje nejvíce OSOBNĚ v PRAZE nebo ONLINE.

🐺 Není jen „povídací“ kouč, ráda při koučinku EXPERIMENTUJE s tělem, s prostorem a prožitkem.

🐺 Zajímavostí je, že už několik let jako dobrovolnice poskytuje NA HUDEBNÍCH FESTIVALECH psychickou PODPORU lidem, kteří potřebují BEZPEČNÝ PROSTOR.

🐺 Pokud by se vám zdálo, že jste ji potkali na ulici, jak HRAJE NA KYTARU a ZPÍVÁ lidem, tak se vám to nezdálo. „Baskování“ miluje, i díky tomu, že ji učí vystoupit z komfortní zóny a nebrat příliš vážně svého vnitřního kritika.

Přála bych Vám vidět, jak Míša ožije a rozzáří se😁, když mluví o koučinku a tom, co pro ni znamená. Koučink pro ni není jen o SEBEROZVOJI, je i o SEBEPOZNÁNÍ. Vnímá ho jako GENIÁLNÍ NÁSTROJ, kdy si kouč nehraje na chytřejšího, ale POMÁHÁ klientovi OBNOVIT SVOU SÍLU a stát se sám sobě VLASTNÍM RÁDCEM.

Byly doby, kdy jsem na ní zapomněla. Kdy se to stalo a co s ní bylo dál? A co bylo pak se mnou?

Ona se nezměnila. Stále má všechnu tu odvahu, odhodlání, trpělivost, cit i intelekt. Je pořád stejně divoká i plachá, užívá si života ve svém těle naplno. Nenechá si líbit, když se jí někdo pokouší ublížit. Je nezlomná a drsná i jemná a něžná. Směje se, pláče, miluje, skáče ze stromů, leze vysoko, potápí se hluboko.

Jenže beze mě zůstala opuštěná. A křehká... Stáhla se a uzavřela.

A já bez ní? Ani jsem nevěděla, kdo jsem a kam vlastně jdu. Netušila jsem, o co všechno jsem přišla, když jsem ji odmítla.

Promiň, Vlče, že jsem Tě v jisté době opustila. Přišlo mi, že jsi moc komplikovaná, že mi bude líp bez Tebe, že nějak víc zapadnu nebo co… ale opak byl pravdou. Jen jsem se trápila, přitom Ty’s mi celou dobu ukazovala směr.

Už dávno vím, že jsi mojí součástí. Že i když se měním a stárnu, stále máš v mé duši místo. A já už Tě nenechám opuštěnou.

A co Vy? Pamatujete si, kým od narození jste? Vzpomínáte si na to jedinečné dítě? Přijde Vám krásné a úžasné a umíte mu projevit lásku? Nebo jste k němu ztratil/a cestu a důvěru, naučil/a se ho soudit, zbavil/a ho práva na existenci ve Vašem dospělém světě?

To dítě stále žije. Podívejte se do zrcadla a uvidíte ve svých očích jeho nezaměnitelnou jiskru.

Jakou radu pro Vás dnes má?

V koučinku doprovázím lidi tam, kam se oni sami chtějí vydat. Někdy jdeme hluboko, k niterné podstatě a životnímu smyslu.

Ať už je téma existenciální či praktické, každý z nás k němu přistupuje svým jedinečným způsobem. Váš největší spojenec jste Vy!

S láskou,
Míša

Datum 1. září jsem měla vždy spojené s melancholií. Děti s velkými aktovkami na zádech se plouží do školy a vlaštovky jsou již seřazené na drátech, připravené na dalekou cestu. Prázdniny skončily.

Vím, že pro mnoho rodičů je návrat dětí do školy důvod k oslavě a vím, že mnoho dětí se do školy těší. Na kamarády, na zážitky, na to, co se naučí. Což je strašně skvělé a moc si přeju, aby se do školy těšily všechny děti!

Náš případ to ale nebyl, my jsme se se synem dost trápili - oba. Vyzkoušeli jsme různé alternativy, často jsem se cítila špatně kvůli tomu, že nám to nevyhovuje, že se do té školy nějak "nemůžeme vejít".

Nakonec jsem pochopila, že žádná cesta není pro každého. Že kruh není nutné ohýbat do čtverečku, že si to můžeme udělat po svém. A že i když se někudy vydáme, vždy je možné změnit směr.

Dnes jsme do školy nešli, už rok se učíme doma. Zatím je to ta nejlepší varianta a až přestane být a přijde správný čas, jsme otevření jiné.

Přeji všem rodičům i dětem co nejpoklidnější a nejlaskavější návrat do školního režimu.🍀

I já jsem po letní pauze zpět. Naslouchám a nehodnotím. Nikomu neradím, jak to má udělat "správně" - pomohu Vám otevřít se možnostem, které máte, vybrat si tu, která je s Vámi v souladu a prostě si dovolit ji žít. Krok za krokem, v realitě.
Pro první konzultaci zdarma si pište na 608 693 266.

Míša LaLoba

𝐂𝐞𝐬𝐭𝐚 𝐤𝐞 𝐳𝐦𝐞̌𝐧𝐞̌ 𝐳𝐚𝐜̌𝐢́𝐧𝐚́ 𝐩𝐫𝐯𝐧𝐢́𝐦 𝐤𝐫𝐨𝐤𝐞𝐦. 𝐉𝐞𝐧𝐳̌𝐞 𝐜𝐨 𝐭𝐨 𝐭𝐞𝐧 𝐩𝐫𝐯𝐧𝐢́ 𝐤𝐫𝐨𝐤 𝐯𝐥𝐚𝐬𝐭𝐧𝐞̌ 𝐣𝐞?

Je to plán? Nebo jeho realizace?
Nebo je to rozhodnutí?
Anebo je na úplném začátku nespokojenost se současným stavem?

Vnímám i nespokojenost jako nutnou součást cesty, proč bychom něco měnili, když se cítíme my (i naše okolí s námi) fajn? Někdy ale nespokojenost připomíná bažinu, ve které se s gustem rochníme. Tušíme, co máme dělat, tušíme i proč to máme dělat. Ale... neděláme to. A je nám špatně. A stěžujeme si.

Vylézt z bažiny je příliš namáhavé. Pozorujeme lidi chodící kolem nás, jsou svěží, aktivní, úspěšní, usměvaví. Ale je to daleko.

A tak kouříme dál.
Dál mluvíme o tom, že začneme cvičit.
Pokračujeme v zapomínáme na sebe.
Pokračujeme v randění s člověkem, který si nás neváží.
Zůstáváme v prostředí, které nám nedělá dobře.
Zůstáváme nespokojení.

Vím, že udělat ten první krok je někdy zatraceně těžké. Často ani nevíme, jak. Čím déle žijeme v "bažině", tím je více nemyslitelné z ní vylézt. A tak ten první krok je někdy úplně prostý - ne cvičební plán, ne členství ve 5AM klubu, ne nové předsevzetí, které zase nedodržíš... ale jednoduchý kratičký email:

"𝐷𝑜𝑏𝑟𝑦́ 𝑑𝑒𝑛, 𝑐𝑖́𝑡𝑖́𝑚 𝑠𝑒 𝑣𝑒 𝑠𝑣𝑒́𝑚 𝑧̌𝑖𝑣𝑜𝑡𝑒̌ 𝑡𝑟𝑜𝑐ℎ𝑢 𝑧𝑡𝑟𝑎𝑐𝑒𝑛𝑒̌ 𝑎 𝑝𝑜𝑡𝑟̌𝑒𝑏𝑜𝑣𝑎𝑙/𝑎 𝑏𝑦𝑐ℎ 𝑛𝑎𝑠𝑚𝑒̌𝑟𝑜𝑣𝑎𝑡. 𝑅𝑎́𝑑/𝑎 𝑏𝑦𝑐ℎ 𝑠𝑒 𝑜𝑏𝑗𝑒𝑑𝑛𝑎𝑙/𝑎 𝑛𝑎 𝑘𝑜𝑛𝑧𝑢𝑙𝑡𝑎𝑐𝑖."

Začneme od začátku. Od toho, jak je Ti teď. Co Tě trápí. A jak by to mohlo být jinak. Nasloucháme srdci i rozumu, Tvým vnitřním hlasům.

Padají masky a často i slzy, které držíš dlouho.

Dovolíš si snít, představit si pro sebe jinou realitu, než bažinu?

🦋Jak se v ní cítíš?
🦋Co v ní děláš?
🦋Co tam vidíš a slyšíš?
🦋Jaká nová přesvědčení o sobě a o světě máš?
🦋Co všechno se změnilo?

A z nové perspektivy se rodí nový nápad. První krůček směrem, kterým se chceš vydat. Malý, ale v souladu s Tebou. Takový, který určitě zvládneš. Jaké to bude, až ho uděláš? 🐾

⫷⫸»»⳺༺֍༻⳻««⫷⫸

𝐽𝑠𝑒𝑚 𝑀𝑖́𝑠̌𝑎 𝐵𝑢𝑟𝑑𝑜𝑣𝑎́ 𝑎 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑎́𝑧𝑖́𝑚 𝑙𝑖𝑑𝑖 𝑠𝑒𝑏𝑒𝑝𝑜𝑧𝑛𝑎́𝑛𝑖́𝑚 𝑘𝑒 𝑠𝑣𝑜𝑏𝑜𝑑𝑒̌ 𝑎 𝑎𝑢𝑡𝑒𝑛𝑡𝑖𝑐𝑖𝑡𝑒̌. 𝐶ℎ𝑐𝑒𝑠̌ 𝑠𝑖 𝑣𝑦𝑧𝑘𝑜𝑢𝑠̌𝑒𝑡, 𝑗𝑎𝑘 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑢𝑗𝑖 𝑎 𝑧𝑑𝑎 𝑏𝑦 𝑇𝑖 𝑡𝑜 𝑠𝑒𝑑𝑒̌𝑙𝑜? 𝑁𝑎𝑝𝑖𝑠̌ 𝑠𝑖 𝑜 𝑝𝑟𝑣𝑛𝑖́ 𝑘𝑜𝑛𝑧𝑢𝑙𝑡𝑎𝑐𝑖 𝑍𝐷𝐴𝑅𝑀𝐴 𝑎 𝑑𝑜𝑚𝑙𝑢𝑣𝑖́𝑚𝑒 𝑠𝑖 𝑡𝑒𝑟𝑚𝑖́𝑛. ✨

V sobotu jsem si s platformou KOUČ NA DRÁTĚ užila TEDx JakoBrno 2025. Děkuji za skvělý den plný inspirativních setkání s mnoha tvůrčími lidmi z řad řečníků i účastníků.

Atmosféra byla krásná a otevřená a jsem vděčná, že mohu společně s kolegy a kolegyněmi tvořit pohled na koučink.

Koučink je proces, který vám pomůže zlepšit rozličné oblasti života a nacházet v nich svá vlastní individuální řešení. A co je podstatné – funguje!

Jsem Míša Burdová a koučink využívám jako nástroj seberozvoje i sebepoznání. V konzultacích s lidmi nejčastěji řeším vztahy a sebepojetí, rodičovství a výchovu, práci, vyhoření, poslání, kreativitu, učení, chování (včetně rizikového chování), změnu, životní styl, smysl života, nebo psychedelickou zkušenost. Pracuji s dospělými i s dospívajícími.

Chcete-li si koučink vyzkoušet, napište si o ochutnávkovou konzultaci zdarma. 🎁

Jaký máš vztah se svým hněvem?

Přijímáš ho, učíš se od něj a dokážeš ho přetavit v pozitivní akci, nebo se za něj stydíš, bojíš se ho, odmítáš ho a potlačuješ?

A on stejně vždycky někde probublá a dělá si, co chce, zaplaví tě jako povodeň, se kterou si nevíš rady a někdy v jejím víru uděláš nebo řekneš něco, čeho lituješ?

Hněv potlačují ve větší míře ženy, u kterých je společensky méně přijatelný. Ty nejtišší, nejhodnější a nejobětavější ženy často uvnitř běsní jako vichřice. Dokonalý papiňák.

Jejich skrytý hněv může souviset s nějakou situací, která potřebuje být viděna a uznána, emoce vyjádřeny.

A ono to nejde.
Je to trapné.
Je to už dávno.
Nevíme, jak.
Máme strach z reakce druhého.
Někdy již není komu to říci.
Nebo konfrontace není vhodná.

V osobních konzultacích v takovém případě pracuji s technikami na uvolnění hněvu a dle situace také s konstelačními prvky či rituálem.

Často pod vrstvou zloby objevíme bezmoc, která může sahat až do dávné minulosti (nebylo to v našich rukách, neměli jsme možnost volby) a smutek (z odmítnutí, zrady, únavy a opuštění, nenaplněné touhy po blízkosti a uznání), které uznáme a ošetříme.

Pokud má problém se vztekem a agresí dítě, učíme se hněv zvládnout a vyjádřit bezpečným způsobem na vhodném místě. Je povoleno sprostě nadávat a křičet z plných plic. Bušíme spolu do polštáře a necháváme hněv projít se vší parádou, uvolňujeme jej z těla. Obvykle následuje úleva, nezřídka katarze, slzy.

Slzy jsou v pořádku. Doprovází otevření se ve zranitelnosti, signalizují hlubší úroveň. A s nimi přichází uvědomění. Takto to bylo a nešlo s tím nic dělat. Teď to vidím a je na mě, jak s tím dále naložím. Z bezmocného se stává ten, který může.

Některé věci nezměníme vůbec, některé jen částečně. Co ale můžeme změnit zcela je náš přístup k nim.

Ve čtvrtek 22. května proběhlo v Praze první setkání rodičů "ádéháďat" na téma 𝐞𝐦𝐨𝐜𝐞 a já děkuji všem účastnicím za hluboký zážitek a za jejich opravdovost. Vytvořily jsme společně něco, co bylo silné a věřím, že všechny jsme si pro sebe odnesly nějaký dárek.

Já si odnesla to, že osamělost je něco, co můžeme ovlivnit.
A také to, že jakoukoliv emoci můžeme využít ku prospěchu, když se s ní naučíme pracovat. Symbolickým obrazem toho je drak (který s námi ve čtvrtek byl také) - může být ničivý a děsivý, ale také krásný a silný.

Je to deset let, co jsem odešla na "mateřskou dovolenou" a už se nevrátila. Opustila jsem "svoje" komunitní centrum, které tepalo životem, nápady, projekty a spoluprací, kde jsem měla skvělý tým a neustále potkávala nové lidi i inspiraci a najednou zůstala "sama doma".

A když se narodil Pan Pružinka, se všemi svými krásnými i obtížnými specifiky, začala jsem konečně chápat, že můj život prochází radikální proměnou. Pracovat s ohroženými dětmi v odpoledních a večerních hodinách (pro což jsem poslední roky žila) bylo najednou sci-fi. Cesta zpátky nevedla.

Začala éra práce z domova (a tato éra trvá, protože po různých formách vzdělávání jsme zvolili domácí). Nejhorší bylo poradit si se vším sama a nemožnost vystřídat se, když mám všeho dost. V týmu jsme vždy vše řešili společně a drželi se navzájem a najednou žádný tým nebyl, jen já a náročné děťátko.

Vyčerpání, osamělost a izolace je častý problém pečujících rodičů. V případě rodičů neurodivergentních dětí to může být ještě těžší, protože děti mívají obtíže v kolektivech, ve škole, s autoritami, s regulací emocí, se sebehodnocením, které bývá negativní, potřebují nás stabilní a poskytující oporu, lásku a bezpečí 24/7. Mnohdy dochází i k neshodám v otázkách výchovy s partnerem/kou nebo jinými členy rodiny. S tím vším mám osobní zkušenost.

Dnes se snažím obklopovat lidmi otevřené mysli, s nimiž sdílíme podobné hodnoty a zájmy. Netrápit se příliš tím, co není v mé moci změnit a nepřebírat za to odpovědnost. A sdílet ve vztazích svoje pocity, byť je to někdy výzva.

Pokud jste rodič neurodivergentního dítěte, cítíte se někdy zahlcení a bezradní, je toho na vás moc, nebo potřebujete slyšet zkušenosti druhých, přijďte se potkat. Nebuďte v tom sami. Na setkáních si navzájem nedáváme chytré rady, ale sdílíme informace a vnášíme svoje zkušenosti, přístupy, pohledy, doporučení, pocity. Každý/á sám/a za sebe.

Termíny osobních setkání v Praze (do budoucna plánuji zkusit také online setkání) a další informace jsou zveřejňovány v soukromé skupině https://www.facebook.com/groups/1331670138071025/

Chcete-li se připojit, jste vítáni, stejně tak máte-li ve svém okolí někoho, koho se problematika týká, budu ráda, když ho/ji do skupiny pozvete.

Těším se na další setkání!

"𝐼𝑡 𝑡𝑎𝑘𝑒𝑠 𝑎 𝑣𝑖𝑙𝑙𝑎𝑔𝑒 𝑡𝑜 𝑟𝑎𝑖𝑠𝑒 𝑎 𝑐ℎ𝑖𝑙𝑑" (africké přísloví)

Dnešní noc nepalte čarodějnice, spalte to, co Vás tíží. To, co je potřeba ukončit a vykročit no nového tvořivého života v radosti, lehkosti a síle.

"𝑀𝑒̌ 𝑠𝑒 𝑡𝑦ℎ𝑙𝑒 𝑣𝑒̌𝑐𝑖 𝑜𝑏𝑣𝑦𝑘𝑙𝑒 𝑛𝑒𝑑𝑎𝑟̌𝑖́, 𝑛𝑒̌𝑗𝑎𝑘𝑒́ 𝑣𝑖𝑧𝑢𝑎𝑙𝑖𝑧𝑎𝑐𝑒 𝑎 𝑡𝑎𝑘... 𝑗𝑠𝑒𝑚 𝑑𝑜𝑐𝑒𝑙𝑎 𝑝𝑟̌𝑒𝑘𝑣𝑎𝑝𝑒𝑛𝑎́, 𝑧̌𝑒 𝑡𝑜 𝑠̌𝑙𝑜!"

A šlo to přímo skvěle. Ale kdyby to nešlo, nic se neděje. Je v pořádku, když vám něco "nejde". Každé setkání je jiné, každý člověk potřebuje něco trochu jiného. Proto vždy sezení ladíme na míru.

֎ Někdo je více smyslový, někdo emotivní, někdo racionální a jiný naprosto intuitivní.
֎ Někdo je ostýchavý a potřebuje čas.
֎ Z jiného tryská vše, co nikdy předtím nikomu neřekl, a potřebuje strukturu, aby se v tom sám vyznal.
֎ Někdo se s nadšením noří do hlubin mysli a chce probádat každé zákoutí.
֎ Někdo potřebuje mít věci pod kontrolou.

Ale troufám si říci, že všichni potřebujeme přijetí a podporu. Jistotu, že můžeme být sami sebou, že se můžeme otevřít. Že je to bezpečné.

Individuální provázení je proces, který mě nesmírně baví. Někdy je to jako detektivka, skládáme puzzle, mapu života. Pomáhají mi v tom různé techniky, je fajn si je vyzkoušet a zažít tak něco, co nám běžně není přístupné. Ale to nejdůležitější se děje v kontaktu. Techniky totiž musí slouží lidem, ne naopak!

⫷⫸»»⳺༺֍༻⳻««⫷⫸

𝐽𝑠𝑒𝑚 𝑀𝑖́𝑠̌𝑎 𝐵𝑢𝑟𝑑𝑜𝑣𝑎́ 𝑎 𝑜𝑑 𝑟. 2007 𝑝𝑟𝑎𝑐𝑢𝑗𝑖 𝑠 𝑑𝑜𝑠𝑝𝑒̌𝑙𝑦́𝑚𝑖 𝑙𝑖𝑑𝑚𝑖 𝑖 𝑠 𝑑𝑒̌𝑡𝑚𝑖 𝑛𝑎 𝑡𝑜𝑚, 𝑐𝑜 𝑐ℎ𝑡𝑒̌𝑗𝑖́ 𝑣 𝑧̌𝑖𝑣𝑜𝑡𝑒̌ 𝑧𝑚𝑒̌𝑛𝑖𝑡. 𝑃𝑟𝑜𝑣𝑎́𝑧𝑖́𝑚, 𝑘𝑜𝑢𝑐̌𝑢𝑗𝑖, 𝑓𝑎𝑐𝑖𝑙𝑖𝑡𝑢𝑗𝑖, 𝑙𝑒𝑘𝑡𝑜𝑟𝑢𝑗𝑖.

Často si přejeme změnu, ale lpíme přitom na staré formě.
Credits: Jena Dellagrottaglia