Chair Riders

Můžeš poslouchat živě dnes od 20:00 přímo na https://www.radio1.cz/

Pár fotek z nadhledu z 🇯🇵

Den 152
• definitivně poslední den naší druhé cesty a poslední etapa z Kralup do Děčína
• z Kralup se dostáváme tzv. Balkánskou stezkou
• mezi tratí a řekou
• k nejbližší benzíně dofouknout Jeleno zadní
• k benzince to však už poslední metry musí dotlačit
• protože…
• mezitím co Aleš kupuje kafe Jelen ze zvyku hustí ruční pumpičkou, protože u velké není koncovka a nevšimne si cedulky že koncovka je oproti záloze u obsluhy 😅
• ujedeme pár kilometrů a znovu prázdný
• naštěstí holčiny od naproti nám věnují lepení a půjčují pořádnou pumpičku
• praotcova hora
• pózovačka
• Roudnice
• zastavení ve stylové kavárně Káva s párou
• my ale dáváme malinovku s malinovicí
• zastávka v Brné kde se nám dostane přivítání medailí i pohoštění, díky Honzo 😉
• svištíme dál
• z Ústí nás už doprovází kámoší
• stezka podél Labe
• Děčín a přivítání s holčičkama
• i s kolegy z Volba pro Děčín

Den 151
• letíme domů! Tohle byl sakra dlouhej a náročnej den. Ubytko opouštíme v jednu hodinu po půlnoci. Na letišti ještě dopakujeme a k sobě zabalíme brašny. Hurá, váhově jsme s rezervou v limitu! Za to jsou komplikace na rentgenu. Řeší baterky, klíče a imbusy k vozejku a Alešovi kameny. Za baterky se zaručí týpek z aerolinky, ale nářadí k vozejku je nepřekonatelnej problém a musíme se s ním rozloučit včetně svinovacího metru. Aspoň ty kameny nám nechali. Nasedáme a v půl šestý se odlepujeme od země a máváme Kazachstánu. Přestup v Istanbulu. Průchod kontrolou. Baterie neřeší, ale kameny nekompromisně zabavují, Alešovi tečou slzy 😢. Po dlouhém čekání u gejtu jsme zase v letadle a od země se odlepujeme s menším zpožděním. Přistání v Praze. Totálně utahaní sbíráme síly ke složení kol. Jelen má problém s nahuštění zadního kola. Skoro to už vzdáváme. Poslední pokus klapnul a my opouštíme letiště. Za tmy přijíždíme do Kralup, kde máme booklý hotel. Totálně KO sbašťíme krkovičku, pošleme tam dvě malý Plzně a odpadáme.

Den 150
•.balíme

Den 149
• den, který věnujeme nákupu dobrot a dárečků na místním tržišti a také obalového materiálu a shánění krabic na kolo. Vše se zadařilo a den utekl jak nic 😊

Den 148
• jsme v Almaty!
• poslední den cesty nám zbývá ještě 65 km
• řeka
• kdo by řekl, že tohle je Kazachstán?
• blížíme se
• busy taky jak u nás
• co s prázdnými bombami
• Almaty!
• jsme tu!
• přijíždíme do centra na promenádu, kde má být naše rezervované ubytko v apartmánu nedaleko tržiště, na adrese však nic nenacházíme
• hned se nás ujme chlapík co dělá kurýra, volá na číslo uvedené v rezervaci a ukazuje se, že ubytování je úplně jinde
• přimotá se další chlapík, který se nás ujme, jeho matka pronajímá byt, který je zrovna prázdný
• čekáme na kurýra s klíčena
• je to sice dál od tržiště než jsme chtěli ale je tu klídek
• šest schodů pro nás není překážka
• vybalíme se a hurá na zasloužený orosený
• tak ještě jedno na cestu a do hajan