Spirit Journey

Mužské tělo + dětské emoce: Tragédie moderních mužů

Vzpomínám si na rozhovor s tátou psychologa Milana Studničky. Podíval se na mě, tehdy třicetiletého muže, se 110 kg při 190 cm, která zvládla těžkou fyzickou práci a řekl mi něco, co mnou otřáslo: „Slávo, tělesně jsi muž, ale emočně jsi na úrovni pětiletého chlapce.“

Bolelo to. Protože to byla pravda.

Plodíme děti, platíme hypotéky, řídíme auta a firmy. Ale když dojde na emoce, na konflikty, na vnitřní nejistoty - reagujeme jako malí kluci.

Vztek? Buď výbuch nebo potlačení.
Strach? Maskujeme ho cynismem nebo unikáme třeba k alkoholu, hrám, pornu atd.
Zranitelnost? Tu přece chlapi neukazují!

A tak máme generaci hodných kluků v mužských tělech, kteří nikdy nedostali šanci emočně dospět. Kteří se naučili potlačovat své potřeby, vyhýbat se konfliktům a skrývat svou pravdu - jen aby byli „hodní.“ Ženy, pokud znáte nějakého kluka v mužském těle, budu rád, když mu to pošlete.

Ale za jakou cenu?

Skutečný muž není ten, kdo se nikdy nehádá. Je to ten, kdo dokáže ustát konflikt a zůstat přitom v kontaktu sám se sebou a i s druhým. Není to ten, kdo nikdy neukáže slabost. Je to ten, kdo svou zranitelnost unese s mužskou důstojností.

Neučili nás to, protože sami nevěděli. Ale lze se to naučit teď.

Proto startuje už v neděli 4. ledna dvoutýdenní trénink SKONCUJ S HODNÝM KLUKEM. Protože je čas dokončit tu cestu od chlapce k muži. Ne jen fyzicky, ale i emočně. Pokud tě to oslovilo, napiš mi nebo zanech zde koment. Už to, že přijdeš do uzavřené skupiny mezi samý chlapy, kteří mají odvahu přiznat si kluka v sobě a rozhodli se s tím něco udělat, bude pro tebe ozdravné.

„Dokud neučiníte nevědomé vědomým, bude řídit váš život a vy to budete nazývat osudem.“
C.G.Jung

Tolik lidí říká, jak těžké je dnes "někoho" potkat. Sociální sítě prý způsobily, že je to čím dál těžší...🤔

Pojďme vyvrátit tento mýtus a vytvořit tady prostor pro lidi, kteří se neseznamují jen tak s někým, protože svůj čas i energii investují vědomě jen tam, kde je někdo, nebo něco s přesahem.

Pro lidi, kteří se rádi baví o tématech, která nejsou povrchní a nežijí jen konzumní život.

Pro lidi, kteří hledají cestu k sobě, ale nejen vzájemně, ale k sobě samým a ke své duši.☯️

Věřím, že nás je v Opavě dost na to, abychom se občas sešli na příjemném místě, kde si budeme povídat o těch věcech, o kterých se v hospodě, nebo při sportu bavit nehodí. 🧘‍♀️🧘

O spiritualitě, o vztazích, o tom, jak vidí svět muži🕺 a ženy💃 o smyslu a vyšších principech našeho bytí.

Díky setkávání poznáme další lidi, kteří si občas připadají tak trochu jiní....😊

Až tu bude dostatek sledujících, vytvoříme první setkání.
😊🤩🥳

VÝCHOVA DĚTÍ KDYŽ HODNOTÍME CHOVÁNÍ A OSOBNOST
👩🧑
HODNOCENÍ OSOBNOSTI DÍTĚTE ZE STRANY RODIČE MÁ DOSLOVA FATÁLNÍ DOPAD NA VZTAH. ❌

KDYŽ HODNOTÍME OSOBNOST, ÚTOČÍME NA SEBEHODNOTU DÍTĚTE A PŘIPRAVUJEME SE O JEHO DŮVĚRU. KDEŽTO POKUD HODNOTÍME CHOVÁNÍ, JE TO NĚCO, CO DÍTĚ POTŘEBUJE, ABY V ŽIVOTĚ OBSTÁLO.

A JAK TO VYPADÁ V PRAXI ❓

VĚTŠINA RODIČŮ JE SCHOPNA DÍTĚ PŘIJÍMAT DO DOBY, NEŽ ZAČNE MÍT VLASTNÍ NÁZOR. POKUD JE RODIČ VŠAK NATOLIK NEVYZRÁLÝ A EGOISTICKÝ, ŽE SE NENÍ SCHOPEN POVZNÉST NAD TO, ŽE JEHO DÍTĚ TVRDÍ, ŽE JE NĚCO JINAK, NEŽ ŘÍKÁ ON, TAK JE TO PRÁVĚ ÚTOK NA OSOBNOST A SEBEHODNOTU DÍTĚTE.

DÍTĚ TAK JAKO KAŽDÝ ČLOVĚK NA SVĚTĚ MÁ ABSOLUTNÍ PRÁVO NA SVŮJ NÁZOR A DOKONCE VÁM TO MŮŽE ŘÍCT I PŘED JINÝMI LIDMI. POKUD TO ŘÍKÁ SLUŠNĚ A NECHOVÁ SE U TOHO VULGÁRNĚ, NENÍ VŮBEC DŮVOD SE URÁŽET, ŽE VÁS NERESPEKTUJE VE VAŠEM NÁZORU, JEN PROTO, ŽE TO VIDÍ, NEBO SI NĚCO PAMATUJE JINAK.

SOCIONICKÁ TYPOLOGIE JE TU I PRO NAROVNÁNÍ VZTAHŮ.
POKUD JE VAŠE DÍTĚ UŽ TŘEBA DOSPĚLÉ, ANEBO JE V ADOLESCENTNÍM VĚKU A VY SI UŽ NĚKOLIK LET ŘÍKÁTE, ŽE VŮBEC NECHÁPETE SVÉ VLASTNÍ DÍTĚ, MŮŽEME VÁM S VELKOU JISTOTOU ŘÍCT, ŽE JAKMILE SI NECHÁTE ZJISTIT SVŮJ VLASTNÍ TYP A TYP SVÉHO DÍTĚTE, TAK SE MEZI VÁMI MŮŽE SPOUSTA VĚCÍ ZMĚNIT K LEPŠÍMU (POKUD TO SAMOZŘEJMĚ DOVOLÍTE).
☯️
ASI NEJVĚTŠÍ PROBLÉM VE VZÁJEMNÉM NEPOCHOPENÍ JE ZAKOPANÝ V TZV. PRINCIPU KVADER.

SOCIONIKA POPISUJE VELMI DETAILNĚ, ŽE V RÁMCI 4 KVADER, Z NICHŽ KAŽDÁ OBSAHUJE 4 TYPY LIDÍ, SE VELMI TĚŽKO KAMARÁDÍME S NĚKÝM, KDO JE V KVADŘE, KTERÁ PLYNULE NENAVAZUJE NA NAŠI KVADRU.

NO A KDYŽ JEDEN Z TĚCHTO TYPŮ, KTERÝ JE OB - JEDNU KVADRU OD TÉ NAŠÍ, JE MOJE VLASTNÍ DÍTĚ, SE KTERÝM PŘICHÁZÍM CELOŽIVOTNĚ DO VELMI ČASTNÝCH INTERAKCÍ, TAK JE OPRAVDU VELMI TĚŽKÉ MÍT S NÍM DOBRÝ VZTAH. 🫤

MY HO VYCHOVÁVÁME A PŘIROZENĚ SI HO CHCEME NAKLONIT K OBRAZU SVÉMU. NO JO, ALE TO MNOHDY NENÍ VŮBEC MOŽNÉ, JELIKOŽ NAŠI PŘIROZENOST, MŮŽE DÍTĚ BRÁT JAKO ÚTOK NA SEBE A TO JEN PROTO, ŽE PROSTĚ NEROZUMÍ NAŠEMU STYLU HUMORU. 😵‍💫

ANEBO NAOPAK SI MY BEREME MOC OSOBNĚ JEHO POHLED A NÁZOR A NECHÁVÁME SE ZRAŇOVAT, PŘITOM DÍTĚ K NÁM CHCE MLUVIT JEN VE SVÉ UPŘÍMNOSTI A MY BYCHOM ZA TO MĚLI BÝT NAOPAK RÁDI. 🤩

POKUD VÁS SOCIONIKA ZAJÍMÁ, NEVÁHEJTE SI V RÁMCI RODINY PŘIJÍT NA TO, JAKÉ JSTE TYPY A PUSŤTE SI DO ŽIVOTA HARMONII, PŘIJETÍ A POCHOPENÍ.

TÝM https://www.socion.cz/ JE TU PRO VÁS ☺️

Říkáte si, že se pořád neumíte vyznat ve vztazích které žijete?

Chtěli byste konečně pochopit, proč to nějaké s někým máte a jak to zlepšit, či vyřešit?

Věděli jste , že vás výchova vašich rodičů tak ovlivnila, že nejste schopni žít spokojeně?

A máte chuť přijít věcem na kloub a změnit sebe i realitu kolem?

Tak v komentáři klikněte na odkaz připravovaného kurzu.

Zuzka a Blanka 💃💃

BÝT SINGL JE FAJN I V POŘÁDKU

Partnerské vztahy se příliš přeceňují. Mají nás vyškolit k hodnotám a to také v případě rozchodu.

Lze mít v lásce bývalé partnery a celou jejich novou rodinu? Ano jde to. Chce to hodně pochopení, pokory i soucitu, ale je to dar, když si to sedne.

Proč vztahy končí? Aby každý zúčastněný byl pravdivější a trvale šťastnější.

Partnerský vztah je krásný dar ale je to jen román z růžové knihovny. Nejde v něm tolik o vztah dvou lidí, ale především o vztah k sobě samotnému.

Byli jsme zaslepeni? Ano každý kdo měl vztah, tak byl i zaslepen iluzí.

Vzpomínám si jak jsem si říkala, že už se vůbec nesměju jako dřív. A v dalším vztahu, že vůbec nejsem sama sebou a nejsem schopná být ani dobrou mámou jako dřív…..

Ony ty vztahy prostě musí skončit, abychom se zase smáli, byli sami sebou a rodičem, který není toxický, ale jen emočně pravdivý 🩷💜

Nebojte se být single, je to v mnoha případech více pravdivé a rostoucí bytí než to ve vztahu.

A těm co to jde ve vztahu patří velké gratulace, pokud jste trvale a z hloubi duše naplnění a zároveň pravdiví a sami sebou 😍

Každý vztah má hodnotu i singl vztah 😃

“Neřvi nemáš proč !!!”

Je to jen věta ?

Ne. Je to zaklínadlo.

A co slyší dítě?

“Důvod pro který brečíš je nepodstatný. Co cítíš není důležité. Ty nejsi důležitý. Nikoho nezajímá tvoje bolest. Jsi na to sám a když máš emoce jsi nepřijatelný.”

To je ta chvíle, kdy se malý človíček vzdaluje sám sobě.
Na jedné straně je on a na druhé všechny emoce , které se postupně bude učit potlačovat, aby nebyl na obtíž svému “bohu”.

Tady ztrácí svoji sebehodnotu a autenticitu protože slyší, že to co cítí je špatné a nedůležité. Všechno ostatní je důležitější než on se svojí bolestí.

Přitom dítě svými emocemi jen “trénuje” rodiče. Jakoby mu tím říkalo:

“Uč se trpělivosti a zůstaň klidný, když já nejsem.
Potřebuji vedle sebe silnou oporu, když prožívám své emoce, abys mě dokázal podržet, když přijde něco těžšího a naučil mě všechno zvládnout.
Potřebuju ať právě teď mě nejvíc přijímáš se všemi mými emocemi, abych je ze strachu z tebe nepotlačoval a nevytvářel si tím v dospělosti problémy a nemoci.
Když si ty emoce neodžiju teď jako dítě, budu je jako dospělý žít nezdravě a budu jimi zraňovat nejen sebe ale možná i tebe a další lidi.”

Nezpracované emoce v těle nejen získáváme v tomto životě, ale i dědíme a s nimi už tak máme dost naloženo…

Ano děti často brečí a každou chvíli jsou v emocích. To jsou prostě děti a přišly tady především žít samy sebe a ne se stát “hodným chlapečkem” a “hodnou holčičkou”, kteří nepláčí, nezlobí, necítí.

Přišly plakat i smát se, být milé i agresivní a dokonce říkat pravdu i lež. Všechno si potřebují vyzkoušet, aby dobře poznaly sami sebe, protože když si všechno vyzkouší jako malí a nebudou za to rodičem souzeni, mohou jako dospělí už jen žít svůj potenciál.

Mnohdy to však dopadá tak, že teprve v dospělosti zjišťují, že vůbec nějaké emoce existují. A protože jejich rodič byl sám emočně nedostupný a nebyly mu jeho emoce také v dětství dovolovány, tak ho lež, pláč, nebo agrese vlastního dítěte tak rozčílí, že to řeší velmi nezdravě a použije zaklínadlo, jelikož sám má co dělat se svými emocemi, natož ještě snést ty jeho....

Vztahy by mohly být krásnější, kdyby za nás nerozhodovala dávná zranění, strachy a pocity méněcennosti.

Kde to pramení? Samozřejmě v dětství.

Rodič má dítě podporovat NE !ponižovat

Má mu věřit NE ! podezírat

Má mu naslouchat NE ! ho jen poučovat

Má ho milovat a NE ! řvát po něm že je malé a nic neví

NAUČIT DÍTĚ PRACOVAT SE SVOJÍ AGRESÍ JE STEJNĚ DŮLEŽITÉ JAKO HO NAUČIT JÍST

A ty si říkáš proč….proč není možné vyjít po dobrém.

Proč přicházím s otevřeným srdcem a dostanu do něho šíp?

Je to právě proto. Byla jsi příliš milá a nedovolila sis zlobit se na vlastní rodiče, natož na partnera, bývalého partnera…

A tak tě život stále zkouší. A ty si poprvé v životě dovolíš cítit hněv a zlobu. Tu novou emoci, o které sis myslela, že ty ji přece nepotřebuješ.
Ale nikdo tě nenaučil, že cítit ji je v pořádku.

A tak si ji dopřeješ, ikdyž ta věc za kterou ji cítíš je stará už několik desetiletí. A hluboko uvnitř víš, že ani tak nejde o toho, na koho ses tenkrát měla zlobit, ale o tebe a tvoji konečně nepotlačenou emoci.

A tu ti dochází, že to otevřené srdce ti minulý týden přineslo situaci, která ti měla to uvědomění přinést.

A taky to jak je skvělé, že ty svým dětem nikdy žádné emoce ani hněv a zlobu nezakazuješ a vždycky jim ukazuješ že je potřeba se za sebe postavit. Hněv ti s tím pomůže. Ale zdravý hněv. Ne ten, kterým někoho děsíš.

Hlavně aby své emoce dítě zdravě žilo a nepotlačovalo, jak jsi to dělala ty.

Ty mu nikdy neřekneš “neřvi, nemáš proč!” Ale necháš ho zlobit se, urážet, bát se, smutnit….všechno ve zdravé míře a důvěře, že u tebe může cítit cokoliv.

U tebe nebude souzeno a odsuzováno jen proto že je malé a tím pádem méněcenné.
U tebe vždycky znovu najde sebevědomí a bude vědět, že je v pořádku, ikdyž mu vnější svět bude říkat opak.

Tvoje dítě vyroste v člověka, který zná svoji cenu, protože vyroste na svých emocích a ne na tvém egu.

Jako rodiče máme velkou moc ovlivnit celý život našich dětí.

To jaký vztah mají k nám a sami k sobě se jim v dospělosti projeví v osobních vztazích, v práci i v přátelství.

Když jsme dospělí, můžeme si vyčistit vztah k rodičům z naší strany. Nikdy ale neovlivníme to, jak to oni mají s námi. Nebo vlastně ovlivníme, ale na velmi hluboké duchovní úrovni, s hlubokou vírou a bez tlaku na čas, kdy se to stane.

Roky však běží a chceme-li najít trvalé štěstí, nejen to pomíjivé a klid v duši, je lepší se zaměřit jen na to, co změnit můžeme. SEBE.

Děti jsou naprosto skvělí učitelé laskavosti, hranic, morálky a upřímnosti.

Každý spor, který s dětmi jako rodič zažíváme, nám ukazuje především něco o nás a pak až o nich.

Moje dcera mi jednou říkala:
Maminko ty pravidla u tebe jsou fajn a jsem moc ráda, že je mám, ale taťka má i svaly a cítím se s ním víc bezpečně.

Něco holt neovlivníme. Máma je máma a nebude nikdy plnohodnotným tátou, kdyby se na hlavu stavěla, ale může se od mužů naučit být víc důsledná v dodržování pravidel, aby se s ní dítě cítilo alespoň o něco bezpečněji. A přesně tuto důslednost pak oceníme i v práci. Není cílem stát se z iracionální ženy racionální, ale najít střed a vyváženost, protože to co děti potřebují od rodičů není jejich dokonalost ale vzor, že jsou schopni se měnit a tím duševně růst a být psychicky odolní.

Svým "zlobením" si duše dítěte volá buď po hranicích, anebo naopak po větší volnosti.
Potřebuje, aby mělo vedle sebe pevného rodiče, s jasným postojem a zároveň toho laskavého s nadhledem. Takového partnera pak bude totiž chtít ve vztahu. V takovém najde oporu.

Pojďme měnit sebe, aby měly naše děti lepší život a nemusely si dlouhá léta na terapiích čistit svůj vztah k nám, protože jsme to opravdu my rodiče, kteří mohou spoustu věcí ovlivnit.

Děti umí krásně přijímat omluvu a odpouštět, ale dělají-li to na základě naší upřímnosti a slyší-li uvědomění z našich úst, všechny jejich křivdy zmizí lusknutím prstu.
Když budou sedět na terapii a čistit to s námi duchovně, povede se jim to taky, ale pak přijedou k nám a uslyší to staré známé, jako jedna klientka od své mámy - "ty už jsi zase přibrala?"
V tu chvíli je zpátky, kde byla před terapií a začne pochybovat o sobě a o tom, proč jiným terapie funguje a jí ne. Stále to stejné nepřijetí.
A tak radši začne jezdit jen na vánoce a na narozeniny, protože to, co se tak urputně snaží čistit a co ji zraňovalo od mala, slyší furt dokola a je z toho unavená.
Leze jí ta věta do hlavy jak otravný červ a to jen proto, že ji slyší od někoho, od koho má slyšet jen slova lásky a přijetí.

Každý člověk má úplně stejnou šanci změnit své postoje, názory a myšlení. A nejvíce ocení změnu právě naše děti, protože mohou mít toho rodiče, kterého si vždycky přály mít.
A nikdy není pozdě na změnu 😊

https://www.zuzanajasnikova.cz/blog/jhABT0VZNXsZ9ut4EkU1