mi_lovkyne_krasy

Květen – Čistý stůl 🧹
​Tak jo, posledního května, ty bláho! Hurá. Byl plný výzev různého typu, ale dala jsem to.🤪 Celé se to „motalo“ v duchu ukončování starého a příprav na nové. A proč motalo?
​No, ne vždycky to šlo přímo a jasně udělat nebo definovat. Ať už se jednalo o třídění věcí, nebo ujasňování si v sobě, co dál. Jak chci uchopit svůj život? A můžu ho vůbec uchopit? 😉 Co v něm chci? Co nechci? A můžu vůbec? Kde teď vlastně jsem? (Jsem tady, nejsem tady 😅 reference, někteří vědí)
​Krásné bylo prožít s rodinou vědomé poděkování stávajícímu bytu, který opouštíme. Zažili jsme v něm zásadní momenty, skvělé párty 🥂 nádherná setkání i ty nejtěžší chvíle a jsme moc vděční za tu možnost.💞
​Tak jo, teď to vypadá, že mám existenciální krizi... 😅 Ale ta pravá přijde, až mi dojdou krabice a lepicí páska! 📦✂️​
​ ​

Duben!!!! Třídička!!! 🌪️
​Jedu, třídím, rozhoduju a posílám dál. Je neuvěřitelné, jak dokáže prohrabování věcmi vylovit vzpomínky „zkdysi“ a teleportovat člověka v čase.
12 let v tomhle bytě... to už je docela kus života. Pro naše dvojčata vlastně skoro celý. Je to pro nás všechny obrovský krok.
​Kolikrát si říkám: „Díky bohu, že zdi mlčí.“ 🤭 Ale člověk nikdy neví, jestli se to všechno, co tyhle stěny zažily, nepromítá v nějakém paralelním vesmíru jako nekonečný komediální seriál pro pobavení. 🍿🎬
Super je, že třídění věcí je ve skutečnosti i tříděním myšlenek. Člověk se tím procesem tak nějak „očistí“, vybalancuje a najednou zjistí, že je skoro v rovnováze. 😁 Ještě to tu nějak rituálně ukončit, to je třeba pro mě moc důležité, ale to si nechám na květen. 🙏 (OMG a ten začíná zítra 🫠)
​Změna je prostě boží. Staré kapitoly dočteny, prostor skoro vyčištěn. Jsem připravená na to, co přijde! ✨🧘‍♀️ jeaah.

U nás doma teď putuje tahle 3D tištěná legenda Stanley Cup! 🏆

Sám si člověk určí cíl, sám si určí cestu. Žádný diktát, jen vlastní chuť se posunout. A týden jede svoje téma. ✨️

V neděli sednem jako rodina u stolu a rozebereme to. Jestli se to povedlo a jaký byl průběh.

​Tento týden jsem měla svou výzvu já a dala jsem to. Jeah 💪 Mám ze sebe radost a z téhle naší tradice ještě větší.

Není to o tom být dokonalý, ale o tom se vzájemně podpořit v našich malých i velkých misích. 😉

Zní to jednoduše, ale několikrát za ten týden mě napadlo, že to pustím, že to nestihám, že to není tak důležité, že..., že... pak jsem si představila, jak to vysvětluju Romanovi a našim dvěma teenagerům a dala jsem to. 😅

​

Únor vs. březen
Pozdě, ale přece. Jj už frčí duben a já tu blbnu s březnem. Ale byl to zajímavý a zlomový měsíc, tak proč ne.
Jak je leden "krátkodlouhý", tak březen je "teplostudený" 😅 Samé výzvy: vzít si čepku, nebo nevzít? Uskladnit, nebo neuskladnit zimní hadry? Zasadit, nebo nezasadit kvítka na terasu? Přezout, nebo nepřezout gumy? Furt cosi.
Co je ale jisté, je ptačí zpěv. Miluju!!! 🐦 dává jistotu změny. A tím i nové energie a síly. 💓💪
Letos březen přinesl pro nás změnu zlomovou, která mě vlastně zpočátku "vyškovala". Po dvanácti letech totiž balíme život do krabic 🤯 a hledáme nové hnízdo 🪹 (zase ti ptáci že 🪺😅).
Takže po prvotní panice jsem postupně došla k tomu, že je to úplně ok a vlastně dobře.
Došlo mi totiž, že největší klid paradoxně nenacházím v tom, že věci zůstanou stejné, ale v odvaze pustit se na chvíli zábradlí. Když se totiž přestanu bránit průvanu, zjistím, že je to ve skutečnosti čerstvý vzduch.
​Stačí "jen" vyměnit strach z neznáma za zvědavost.
​Takže vnitřně už mám letos definitivně přezuto na jaro. A co se týče auta... no, tam si tu zimní jistotu ještě pár dní radši necháme. Je to přece jenom postřeh z března! 😉🌸“

leden vs. únor
Ufff tak letošní únor byl zase paradoxní jak blázen! Jak může být nejkratší měsíc zároveň nejdelší 🤔. To bude něco jako "pocitová" teplota 😄.
No nic. Důležité je, že už máme na nebi i Slunce a to je prostě dobře.
Letos byl únor o rýmečce, horečkách .... a ani už nepočítám, co všechno u nás prošlo. Ale i tak překvapivě došlo na Valentýnské v mém případě nealko pivo a byla i sranda.
Za mě důležité uvědomění, že měsíc, kdy může být největší kosa, ledovka na cestě, mlha a bláto popř. dětmi velmi oblíbená břečka, je zároveň měsíc s "valentýnskou" jiskrou lásky. ❤️❤️‍🔥💖

Stůl, společné místo, kde se scházíme. Pro mě a moji rodinu je to zásadní prostor, kde vzniká spousta supr nápadů, blbých nápadů 🙃, sdílení, srandy a strategických hovorů. Když jde do tuhého tak i učení češtiny a matiky 🥲 Jo a taky u něj jíme 😅 .
A pro mě je mega příjemné, až nutné mít uprostřed něj něco zajimavého, co se mi líbí.
A tady foto prosinec vs leden. A jo, máme tady únor 🥳 hurá, takže další tvoření 👐

Na základce jsem dostala od jedné kámošky krasohled, takový ten klasický s barevnými kousky skla a plastu uvnitř. Milovala jsem ho!!!
A teď ve 44 letech 😅 mi Renča Burdiláková donese toto. A furt to funguje. Ještě jednou díky, užívám si to. 😉

Jako jo, tohle venku už není. ALE i tak to tu píšu.
Náš manželský rozhovor u stolu s výhledem přes terasu na stromy měl vtipný a rychlý vývoj.
Stromy, které byly "omotané" mrazivým bílým kouzlem 🤩🙏 mě dostávaly do světa fantazie a moc jsem na tom ujížděla a měla tendenci o tom mluvit. Roman sedící zády, opakuji zády a naprosto nezúčastněně, 😯 k tomuto výhledu, mě vyšokoval se slovy: "Jo už jsem to jednou viděl."
Ano, né každý si ulítává na tom samém. Mě Commodore C64 taky úplně nebere, že.😝
A tak jsem mu odpustila 😉, ukolnčili jsme rozhovor (příliš silné slovo) a já se šla kochat na procházku 😉🤗
Láska je mocná. 😍

Z cyklu 😽